Konferenci zahájil náměstek léčebné péče MUDr. Pavel Kunčák a náměstkyně ošetřovatelské péče Bc. Pavla Angelová. „Když jsme letos přemýšleli nad dalším tématem konference, které by zaujalo nelékařský zdravotnický personál v celé šíři oborů, napadlo nás, že bychom se tentokrát nezaměřili pouze na jejich práci a rozšiřování odbornosti, ale že zvolíme téma, které uplatní jak v osobním, tak v pracovním životě.
Každý zdravotník v práci komunikuje s pacienty a jejich rodinou, návštěvami, snaží se jim pomoci a poradit. Po příchodu domů zastává další role například rodiče, manželky nebo manžela, dcery nebo syna a má tak další povinnosti. Proto jsme se rozhodli zvolit téma „Kde čerpat osobní energii“, aby si účastníci konference odnesli zejména inspiraci pro sebe, pro svůj osobní život. Doufáme, že všechny vybrané téma zaujalo a že načerpají energii.“ doplnila k tématu letošní konference Pavla Angelová.
Konference byla určena pro nelékařský zdravotní personál, který zahrnuje zdravotní sestry, fyzioterapeuty, praktické sestry a další. Akce se zúčastnili zaměstnanci všech pěti Nemocnic Pardubického kraje, ale i personál jiných zařízení. Program akce vedl školitel a kouč Ing. arch. Jaroslav Dvořák, který se zabývá problematikou komunikace a interpersonálních vztahů již od roku 1996.
„Specializuji se na vyjednávací techniky, ale v poslední době se ukazuje, že je velký zájem o lekce, které souvisejí se stresem a syndromem vyhoření. V rámci vnímání stresu a ohrožení syndromem vyhoření neexistují rozdíly mezi zdravotníky a manažery ve firmách. Záleží spíše na tom, jak je daný člověk nastaven podléhat těm stresům, protože vyhoření je následek dlouhodobého stresu. Je to podobné, jako když svítí sluníčko a vy někam na asfaltovou silnici položíte kyblík zmrzliny, která se po chvíli rozteče. Když tam položíte dlažební kostku, tak se zahřeje, ale nerozteče se. Takže to není o tom vlivu, o tom sluníčku, ale o tom, jestli jsem ta zmrzlina, nebo dlažební kostka. Nehraje roli, v jakém prostředí pracujete ani pohlaví člověka, ale míra osobní rezistence vůči stresu. Důležitá je vždy prevence, tzn. aby k tomu syndromu vyhoření nedošlo. Jedním z bodů programu je proto i návod, jak identifikovat moment, kdy má ještě cenu se zabývat prevencí a kdy už řešit ty důsledky,“ dodal k programu Jaroslav Dvořák.
V rámci dalších témat bylo rozebráno například i to, jak si udělat pořádek ve vztazích a identifikovat osoby, které nám energii dodávají a naopak, které nám ji berou. Dále byl na programu blok o porozumění v rozdílnostech mezi lidmi, které je potřeba překonat pochopením druhého a omezit snahy o změnu povahy a charakteru lidí v našem okolí, které nám nepřinášejí vytoužený efekt a energii nám jen ubírají.
Alena Františková
